ČESKÁ VĚDA DO HIMÁLAJE

V Mulbekhu chtějí zlepšit výuku fyziky, chemie, biologie a IT. Cílem projektu je postavit budovu školní laboratoře a pomoci s praktickou výukou, kterou obtížně zajišťují tamní učitelé. Naše neziskovka postavila školní budovu, vybavila laboratoř a zajišťuje pravidelnou výuku díky prázdninovému a akademickému dobrovonictví.

Nová školní laboratoř

Dvoupodlažní budova nových školních laboratoří bude mít v přízemí učebnu fyziky a chemie, v prvním patře potom učebnu biologie a informačních technologií. Kapacita každé učebny bude 25 studentů.

Laboratoř bude postavena jako budova šetrná k životnímu prostřední. Stěny jsou postaveny z dusané hlíny. Solární energie je využita na vytápění, výrobu elektrické energie a ohřev vody. Oproti tradičním domům je použita tepelná izolace ve stěnách a stropu, v oknech je dvojité zasklení. Výuka v budově bude možná i v zimě, očekáváme, že vnitřní teplota bude +15 °C oproti běžné 0 °C.

Školní laboratoř je třetí budova nového školního kampusu, kde jsme využili zkušenosti ze stavby předchozího bloku tříd a internátu. Nový školní kampus bude zajišťovat zázemí, jako má naše každá škola v ČR pro 350 dětí – nejenom třídy, ale i jídelnu, tělocvičnu, zázemí pro učitele atd.

PROČ POTŘEBUJÍ VÝUKU VĚDY

Výuka nauk o neživé přírodě patří ke komplexnímu spektru vzdělávání. V Malém Tibetu si všichni rádi staví domy. V současnosti přitom využívají i moderní možnosti. Když to vidí západní inženýr, úzkostlivě se chytá za hlavu a vypočítává, kdy ten výplod vesnického kutilství spadne. Po rozhovoru s tamními je jasné, že pokud by měli aspoň nějaké základy fyziky, možná by jim šlo lépe vysvětlit, kde je problém. 

PODOBNÁ LABORATOŘ 5 HODIN CESTY

Podobou infrastrukturu mají pouze školy hlavního města Malého Tibetu Leh vzdáleného 200 km a 5 hodin cesty.

JAK VYBAVÍME ŠKOLNÍ LABORATOŘ

Seznam vybavení nezbytného pro výuku můžete najít na tomto odkazu. Vybavení budeme nakupovat za dary získané ve sbírce. Nejdříve počkáme na věcné dary, zbývající vybavení nakoupíme buď v ČR (pokud kvalita nebo dostupnost to neumožní v Indii), nebo rovnou v Indii. Čeští dobrovolníci, kteří budou pobývat ve škole dlouhodoběji a budou mít potřebnou kvalifikaci, pomohou tamním učitelům osvojit si jejich používání při běžné výuce. 

Perspektiva věd v Malém Tibetu

Sonam Wančuk vystudoval jako jeden z prvních technickou školu v zahraničí. Vrátil se do Malého Tibetu a zjistil, že učitelé v Malém Tibetu potřebují didaktické školení. To muselo probíhat v zimě a nikdo však nechtěl zaplatit náklady za vytápění. V Malém Tibetu je v zimě až -30 °C. Proto Sonam postavil solárně vytápěnou instituci SECMOL, kde školení mohlo proběhnout bez nákladů na vytápění. Výsledkem bylo rapidní zlepšení studijních výsledků v Malém Tibetu.

Vymyslel, jak solárně ohřívat vodu a vařit, implementoval výrobu solární elektřiny pomocí fotovoltaiky a zimní školení učitelů se stalo vyhledávaným letoviskem :-). Dále zde začali sbírat dešťovou vodu, vyrábět a akumulovat bioplyn, dělat klenbové konstrukce a vodovodní potrubí z nepálené hlíny, vyrábět izolační cihly – Ytong – z přírodních materiálů.

Kvůli změnám klimatu ubývají ledovce. Všechny vesnice využívají vodu z ledovců na celoroční závlahu polí, a tím jim ledovce zajišťují jejich faktickou existenci. Proto Sonam Wančuk vymyslel umělé ledovce – tzv. ledovcovou stúpu, která akumuluje vodu v době dostatku pro období nedostatku. Za to Sonam dostal cenu Rolexu pro podnikatele, a díky této ceně mohl založit univerzitu pro alternativní využití aplikované vědy.

Jaký je vztah Sonama s naší vesnicí (respektive k Dordžejovi)? Ředitel naší školy nabíral po tři roky zkušenosti vedení instituce SECMOL pod dohledem Sonama, než si troufnul vrátit se zpět do rodné vesnice Mulbekh rozvíjet tamní školu. Ředitel si díky tomu osvojil důvěru, že vědy mohou ulehčit život.